Schwarzenberský Orlík nad Vltavou

Prohlídková trasa

Zámecká expozice

 

 

 Zámek Orlík nabízí jednu prohlídkovou trasu. Interiéry zámku Orlík se s výjimkou čtyř místností v prvním patře dochovaly v intaktním stavu, v jakém je Schwarzebergové nuceně opustili v roce 1948. Podávají tak přímé svědectví o kultuře bydlení šlechty v uplynulých stoletích, a zároveň evokují velmi autentické pocity sídla, které dýchá teplem domova, a které bylo používáno rodinou majitelů účelně, bez zbytečné okázalosti, a které bylo zároveň klenotnicí vzpomínek, dokumentů a dalších předmětů, vztahujících se k rodu a jeho historii.

 

 

 

První patro zámku

 První patro přehledně seznamuje s historií zámku, ale i historií orlické větve rodu Schwarzenbergů. Vysokou dokumentační hodnotu mají vystavené obrazy, rodokmeny a zejména rozsáhlá sbírka řádů a vyznamenání, které příslušníci rodu obdrželi za své služby

Diplomatické i vojenské. Zejména řády a vyznamenání zakladatele rodu, maršála Karla Filipa, jsou historicky unikátní – obzvláště ty, které maršál obdržel za porážku Napoleona v bitvě u Lipska (ruský Řád sv. Jiří I. Třídy, rakouský Řád Marie Terezie I. Třídy a pruský Řád Černého orla).

 

 Modrý salon prezentuje kulturu bydlení zámožných vrstev v době tzv. druhého rokoka, tj. v druhé čtvrtině 19. století. Na stole vystavená kamenina pochází ze Staré Role na Karlovarsku, portréty představují orlické Schwarzenbergy a jejich příbuzné.

 

následuje výstup po točitém schodišti do druhého patra, kde se nacházejí:

Empírové sály

 

     Zařízení reprezentačních místností druhého patra patří k nejlepším ukázkám empírového stylu, které je možné v Čechách spatřit. Skvostný empirový nábytek těchto sálů pochází z Paříže, kde tvořil součást vybavení bývalé vyslanecké rezidence maršála Karla Filipa Schwarzenberga. Z Paříže pochází i maršálův portrét v životní velikosti, který je dílem Napoleonova dvorního malíře F. Gérarda.

 

Teskův sál

 

     Zbytek renesančního stropu z hradu Zvíkova inspiroval v druhé polovině 19.století řezbáře Jana Tesku ze Starého Sedla k vytvoření unikátního kazetového stropu a obložení stěn v místnosti, která sloužila Schwarzenbergům jako jedna z jídelen. Jan Teska obdržel za svou práci stříbrnou medaili na Zemské jubilejní výstavbě v Praze. Z doby renesanční pocházející osmiramenný svícen menora byl používán při svátcích světel chanuka.

 

Rytířský sál

 

     Tento sál byl do dnešní romantické podoby upraven v polovině 19. století současně s přestavbou zámku ve stylu anglické novogotiky. Zařízení sálu pochází převážně z období baroka. Nad krbem vystavený schwarzenbergský erb je vyřezaný z jednoho kusu dřeva.

 

Malá zbrojnice

 

     Zbrojnice je komorní, ale skvělou ukázkou vývoje palných zbraní v uplynulých čtyřech stoletích. Vystavené obrazy představují Jana Silného, významnou renesanční osobnost rodu,

a Adolfa Schwarzenberga, vítěze nad Turky v bitvě u pevnosti Raab v roce 1598.

                                                                          5

 

Zámecká knihovna

 

     Základy zdejší knihovny položil maršál Karel Filip Schwarzenberg. Knihovna obsahuje téměř osmnáct tisíc svazků, zahrnujících práce z velmi širokého spektra vědění, bádání, memoárové a encyklopedické literatury, jakož i díla z oboru prózy a poezie. Knihovna vždy tvořila neodmyslitelnou součást života knížecí rodiny na Orlíku.

 

Pušková chodba

 

     Jen málokterý zámek se může honosit tak obsáhlou kolekcí loveckých zbraní jako Orlík. Vystavené pušky na této chodbě představují skvělé práce předních puškařů tuzemských (např.Lebedovy, Burdovy, Morávkovy aj.) tak i zbraně z provenience zahraniční.

 

Trofejní chodba

 

     Lov a hon byl na Orlíku vždy běžnou a přirozenou součástí života. Zdejší rozsáhlé revíry hostily často významné osobnosti rakouské monarchie. Jejich lovecké úspěchy dokumentují téměř dvě tisícovky vystavených trofejí. Loveckou tématiku doplňují rytiny Ridingerovy a obraz Štvanice od anglického malíře J. Hamiltona.