Schwarzenberský Orlík nad Vltavou

Turistické cíle v okolí

Akvárium

V bezprostřední blízkosti parkoviště se nachází akvárium s expozicí „Pod hladinou orlické přehrady“ a se stálou výstavou fotografií „Ztracená řeka“, která zachycuje Vltavu a její okolí před vybudováním orlické přehrady.

 

 

 

 

 


Žďákovský most

Unikátní, monumentální a oslňující technická stavba - v době svého vzniku největší jednoobloukový most na světě. Vozovka mostu dlouhá 543 metrů se nachází cca 100 -110 metrů nad původním dnem Vltavy.

Více než jako "Most století" proslul v nedávné době v souvislosti s temnou historií tzv. orlických vražd.

 

 

 


Hrad Zvíkov

Zvíkov patří mezi nejstarší české královské hrady. Byl zbudován nad soutokem Vltavy a Otavy na úzkém skalnatém ostrohu, který byl osídlen již v době prehistorické.

Hrad byl založen patrně za vlády Přemysla Otakara I., základy dnešní podoby získal Zvíkov za Otakara II., kdy přibylo vnější opevnění a na jižní straně věž s břitem /bergfrit/. Další opevnění dostal hrad v 15.stol. za Rožmberků. Po pánech ze Švamberka a následně dědictvím po rodu Eggenbergů se posledními majiteli stali Schwarzenbergové, kteří hrad na konci 19. stol. nechali důkladně opravit. V současné době je Zvíkov spravován Národním památkovým ústavem.


Zámek Březnice

Zámek Březnice byl postaven na místě někdejší gotické tvrze, založené pravděpodobně v 13. století. V 16. století byla pevnost přestavěna na pohodlné renesanční sídlo, jehož fasády byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, patřícím k nejstarším v Čechách.

Z této doby pochází i tzv. lokšanská knihovna s nástěnými malbami a dochovalými knihovními skříněmi. Dnešní podobu zámku určili svými přestavbami poslední majitelé Březnice, Pálffyové, kterým byl zámek v roce 1945 konfiskován.

 


Blatná

Původně vodní tvrz, přestavěná v 14. století na gotický hrad, s rozsáhlými úpravami v 15. stol. za Lva z Rožmitálu, posléze dále přestavovaná stavitelem Benediktem Rejtem.

V 17. století pak přistaven na části gotických základů nový renesanční palác, a tím zahájena proměna hradu v zámek, který dnes patří mezi nejkrásnější a nejvýznamnější vodní zámky u nás.

 

 

 


Svatá Hora u Příbrami

Mariánská bazilika na Svaté hoře u Příbrami patří k hlavním poutním místům v České republice. První mariánská kaple v těchto místech stála již v roce 1260.

Hlavní pouť "Korunovace" se koná každý rok o třetí neděli po Seslání ducha svatého. Poutní slavnosti jsou zde však od jara do konce podzimu každou neděli i sobotu.

Nynější chrám byl postaven v letech 1660 až 1673 podle plánu architekta Carla Luraga. Stavba je pojata jako mariánský hrad: náměstí, vstupní brána, ambity se čtyřmi hlavními kaplemi a dalšími devíti oltáři, malé nádvoří a uprostřed vyvýšena svatyně Panny Marie Nanebevzaté..

Z Příbrami vedou na Svatou Horu kryté schody 460 m dlouhé, postavené v roce 1730. Od roku 1990 je duchovní správa Svaté Hory opět svěřena kněžím kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristům.


Písek

Město Písek založili v polovině 13. století na břehu řeky Otavy čeští králové. Díky těžbě zlata i čilému obchodnímu a výrobnímu ruchu město rychle vyrostlo a těšilo se přízni panovníků Přemysla Otakara II. a Václava IV., kteří zde bývali častými hosty. Od 14. století bylo centrem kraje, který se nazýval Prácheňský. V první polovině 15. století hrálo město důležitou úlohu mezi obránci kalicha. Od 19. století město zcela změnilo svou tvář. Vystoupilo z hradeb, na předměstích vyrostly celé ulice nájemních domů, na radnici zvítězila čeština, vznikly kulturní instituce a spolky a Písek byl nazýván městem škol a studentů.

V Písku se nachází nejstarší kamenný most v Čechách – byl zbudován již ve 3. čtvrtině 13 stol. na tzv. Zlaté ztezce, vedoucí z Bavor do Prahy.

Písek je považován za bránu do jižních Čech.


Tábor

Na ostrohu nad řekou Lužnicí a hlubokým kaňonem Tismenického potoka založil Přemysl Otakar II. kolem roku 1270 královské město s městským hradem kastelového typu, později zvaným Kotnov. Město zaniklo kolem roku 1277 v bojích mezi králem a Vítkovci, přetrval jen hrad.

Osídlení se na táborský ostroh vrátilo až v únoru a březnu 1420, kdy zde vzniklo husitské Hradiště hory Tábor.. Město bylo od počátku silně opevněné a zdejší fortifikační systém přinesl řadu novinek (princip mohutné vysunuté dělostřelecké bašty, přeměna válcové hradní věže v bateriovou věž atd.). Již před rokem 1430 si obec vytvořila městské zřízení a po smíru se Zikmundem Lucemburským (1436) se roku 1437 stala privilegovaným královským městem s mimořádně rozsáhlým územním majetkem.

Roku 1492 byl poblíž města založen rybník (50ha), zvaný podle biblické řeky Jordán. Od roku 1805 zanikalo jedinečné městské opevnění.